Už jen dobré!

Rok a půl tu nic nepřibylo, aktivitu jsem přesunula na Instagram. Ale ráda si shrnu, co se za tu dobu v Baťovu událo za změny.

Předně nám do domu přibyl pes. Přesně před rokem, v lednu 2020, jsme si z útulku přivezli štěně, křížence jezevčíka. Dcery mu daly jméno Baron. Ta nejmladší si ho dlouho nemohla zapamatovat a volala na něho Berane! Je to zatím ten typ psa, kterého byste někomu rádi darovali i s celou výbavou. Snad z toho vyroste.

Na jaře  2020 jsem se pustila do posledních pařezů a kácení náletů. Stromy byly vrostlé do hranice pozemku se zahradou, tak jsem se rozhodla, že pozemek vyčistím, nasadím nějaký hezký a pro ptactvo užitečný keř a nechám to čisté. Tenhle úsek už mě vůbec nebavil, do kopání jsem se musela hodně nutit a pracovala na něm celé dlouhé jaro a začátek léta.

V červnu jsem zkoušela omítat :) Bez míchačky jsem mohla leda tak velký kulový, ale naštěstí se prodává malta v pytli. Jde ručně omítnout menší kousek oprýskaného zdiva. Což v případě Baťova není úplně to pravé ořechové... :)))

Ale začaly se nádherně rozrůstat všechny květiny... Na růže se chodím dívat a nasávat krásu.

Poslední velkou akcí byl chodník před vchodem. Trochu jsem si myslela na čedičové kostky, kočičí hlavy, ale náklady na jejich pořízení i odborné usazení mi vyrazily dech, takže zůstalo u svépomoci. Ostatně ony tu původně byly čtvercové betonové desky, takže jsem jen navázala na baťovské dělníky. Odkopala jsem trávník, navezla písek a dlažbu a čekala na rodiče, kteří už s pokládkou mají větší zkušenosti. Nechtěla jsem lít žádný beton, proto se dlažba usazovala do písku. Pokládala hlavně maminka a my s otcem se stali hlavními podavači. Nezdá se, ale byla to děsná dřina, navíc pařilo slunce. Neděli jsme všichni proleželi.

A když už jsem připravovala prostor pro dlažbu, odsekala jsem kamenné cihličky, které byly přilepené na původním kamenném podstavci. Nevím, čím to lepili, ale zbytky, které nešly odloupnout od kamene, jsou tvrdé jak žula a jdou strašně špatně odsekat. Ale jednoho dne se z toho vyklube krásná kamenická práce.

V červenci 2020 jsem udělala poslední tečku za Břichopasem a změnila ceduli. Samolepku vytiskli v Liberci (nejlepší ceny na velkoplošné tisky!! >> velkotisk.cz). Lepila jsem ji sama, ale byl to trochu boj, přece jen byla dost velká (2 metry) a padala mi, protože foukal boční vítr :)

Je tu krásně, i když tu je snad půl roku jen mlha...