Škrábání a štuky

V průběhu léta 2015 přijížděl zedník a pracoval velmi zvolna na štukách. Intervaly jeho návštěv byly šílený, třeba několik týdnů se neobjevil a práce vázla. Já zvládla jen drobnější věci, broušení, natírání, úklid, likvidaci starých lin a odpadu. Elektrikář rozhodil kabely a zprovoznil jednu zásuvku, zbytek prý až bude vše ostatní hotovo. No, dobrá. Neuměla jsem v tom chodit a tak na mě zvysoka kašlali.

Když se na podzim osadily nový okna, zedník mohl dokončit zbytek štuků. Problém byl ale dostat ho sem. I elektrikáře a instalatéra. Jenže přituhovalo: byt jsem nabízela k prodeji a objevil se vážný zájemce. Měla jsem necelý měsíc na to, aby se dům zprovoznil k obyvatelnému stavu. Tomu říkám výzva! Málem mě to zabilo:)

No, zedníci se vytáhli a v den předání dokončili natáhnout horní chodbičku a zaspárovat sádrokarton v koupelně. Zbývaly 3 týdny do stěhování. Nebylo vymalováno, instalatér nemohl zavěsit radiátory, protože byl štuk vlhký, netopilo se (venku už bylo na nule), takže to neschlo. Popůjčovala jsem si přímotopy a jelo se na plné obrátky.

Kde pracoval v klidu, byly štuky krásné.

Tady už spěchal a když jsem pokoj v únoru malovala, opadal mi kus jeho štuku. Měla jsem štěstí, že mi v tu dobu opravovali jiní řemeslníci dílnu v přízemí  atak jedno dopoledne naběhli a předělali to.