Nový začátek

Leden 2016. Náš nový začátek. Bydlíme v jedné místnosti, kolem samé hromady krabic s věcmi, které není kam uložit. Každý den někde kousek vybílím a neustále vytírám. Mám totiž velké štěstí, do cesty mi vstoupili noví řemeslníci a s nimi se udělá obrovský kus práce za krátkou dobu. Primárně mají na starosti opravu celého přízemí včetně dílny, ale když vidí, jak bojuju tady v horním bytě, občas si odskočí a pomůžou. Koncem ledna dodělali koupelnu a konečně si připadám v civilizované zemi. I když jsem ji nakonec vybavila úplně jinak, než byla moje představa, byla jsem ráda, že je v ní čisto a teplo.

Vařila jsem jim s vděčností kávičky a když už po několikáté viděli, jak obědvám čínskou polévku, protože mohu používat jen rychlovarnou konvici, naběhli jedno dopoledne, pověsili mi kuchyňské skříňky a zapojili sporák. Nejenže mi uvolnili velký kus místnosti od naskládaných skříněk a beden, ale mohla jsem začít vařit. Měsíc po nastěhování, hurá.

Hned začátkem ledna jsem si zprovoznila koutek na šití. Nebylo tam moc k hnutí, látky jsem měla naskládané, kde se dalo a většinou jsem stejně pořád něco hledala. V tomhle koutku vznikl např. krásný Otesánek pro Radka Brezara.