Koupelna

11.01.2018

Koupelna prošla největší úpravou. Původní byla nepoužitelná, na nevhodném místě, úplně chyběl záchod a umyvadlo.

Jeden vedlejší pokoj byl naopak zbytečně velký a měl jen jedno okno, takže tmavý. Místnost se tedy přepažila a vznikl prostor pro koupelnu. Byla třikrát větší než ta v paneláku!

Trochu se bouralo a trochu dostavovalo.

V čase nicnedělání zedníků jsem si zkoušela představit koupelnu v provozu. Získala jsem starožitný toaletní stolek po strýci (na fotce chybí krásná zrcadla) a kochala se představou zabudovaného umyvadla.

Nakonec jsem od krásné romantické představy ustoupila a zařídila koupelnu čistě prakticky. Nafukovací přece jen nebyla. V součtu ale hlavně nebyly peníze na všechny ty krásné obkladačky a sprchové baterie a stylová světla... Ale všechno to šmejdění po Pinterestu, po obchodech, listování katalogama se super designem, to bylo hezké!

V říjnu 2015  už bylo jasné, že se budu do domu co nevidět stěhovat. Nebylo stále nic hotovo. Žádná voda, žádná elektrika ani topení. Zedníci, kteří dělali veškeré vnitřní opravy, totálně selhali. V den předávání práce na konci listopadu dodělávali v rychlosti štuky na chodbě. Takhle to vypadalo 3 týdny před nastěhováním. Všude vlhké zdi, které v zimě neschly a nedalo se tak bílit.

Podařilo se mi sehnat jinou partu řemeslníků a ti na začátku roku 2016 nastoupili a dokončili to, co předchozí umělci nezvládli. Během ledna 2016 dotáhli koupelnu do použitelného stavu. Konečně jsem se měli kde vykoupat!

Co šlo, pořizovala jsem z druhé ruky. Z Ikea skříňky jsem měla fakt radost, výborný stav a za polovic. Usmívám se nad realitou, moje představa byla diametrálně jiná. Jemné bílé kachličky s modrým lemováním, stylová dřevěná skříňka. Naučila jsem se ale improvizovat ve svém finančním nedostatku a dostat z toho mála, co mám v životě k dispozici, maximum. A být přitom spokojená.