Kotelna v patře

Poslední uživatelé domu si přesunuli kotel na uhlí do patra. Hned vedle vany. Asi je to běhání po schodech brzy omrzelo. Takže to taky tak vypadalo. S touhle místností i se vstupní kuchyňkou jsem si nevěděla rady. Obě byly maličké a tak divně a nešikovně řešené.  Věděla jsem jedno: do tak malé kuchyně se všichni nevejdeme ani na stojáka.

Po poradě s jednou firmou, která se původně měla ujmout kompletní rekonstrukce, došlo k velkým úpravám dispozice místností. Příčka se zbourala a dvě další se postavily. Získala jsem tak najednou 2 samostatné pokoje a prostornou koupelnu. Byla jsem z toho nápadu nadšená. Vůbec mě totiž nenapadlo, že se odpady mohou vést úplně jinudy.

Firma se nakonec rekonstrukce neujala, měla jsem málo peněz a jak jsem neustále upravovala rozsah prací, firma se po posledním mém škrtání už neozvala... Ovšem sehnat v létě zedníka bylo nemožné. Volný byl jen jeden pan Alfonso, kterého bych musela na stavbu vozit a zase odvážet domů... Na doporučení jsem s vděčností přijala jednoho stavebníka, s kterým to nakonec ale byl velký průšvih. Přišla jsem o fůru peněz a práci nestihl dokončit v domluveném rozsahu. Jeho zásluhou jsem se stěhovala do vlhkého staveniště. Hned po Vánocích.